Pflerscher Tribulaun, 3.096 m.n.m., Stubaiské Alpy. Nádherný jehlanovitý vrchol, podle průvodce označen obtížností III. UIAA.Z městečka Stein jsme se po třech hodinkách lehkého treku dostali k chatě, kde měl být podle průvodce otevřen již pouze nouzový bivakovací prostor! Milé překvapení bylo, když jsme zjistili, že výbavou tohohle "bivaku" jsou matrace, peřiny, deky, kamna, dřevo, nádobí, čaje, cukr, sůl a v neposlední řadě SLIVOVICE!!! Prostě to byl takový víkend s plnou penzí, ne-li ALL INCLUSIVE!!! :-) Tohle všechno bylo malou kompenzací za dost nepřející počasí! Přes noc totálně lilo, a tak náš sobotní výstup nevypadal moc nadějně. Ráno to vypadalo všelijak, ale už bez deště, tak jsme za lehčí mlhy v 9,15 vyrazili. Po pěti hodinách menšího bloudění díky navigaci pouze podle kamených mužíků, jsme dorazili ke kříži. Výstup to není pro horolezce znající zakl. technik nijak obtížný, ale občas trošičku vzdušnější! Nejhorší místa jsou dostatečně zajištěny. Vynaloženou námahu měl, podle průvodce, vynahradit skvostný výhled! Hm, možná... My jsme díky počasí viděli tak akorát ... No, ale i tak to bylo SUPER! Doporučuji!

Vlastník: Tomáš Kosohorský

Další pravidelný podzimní výlet do oblasti Mrtvých hor s vrcholy Spitzmauer a Grosse Priel. Tentokrát si svůj první výstup v Alpách odbylo i několik vysokohorských nováčků a byli opravdu stateční ;-) Počasí vyšlo i navzdory všem předpovědím výborně a i proto někteří úspešně zdolali výstupy na oba tyto vrcholy.
Album obsahuje i sérii fotek z podařeného prvního večírku u chaty Prielschutshaus...

Vlastník: Martin - Náčelník

Tentokrát podařený průstup jižní stěnou Dachsteinu převážně cestou Pichlweg. Převážně proto, že jsme měli sem tam drobné oriantační problémy a některé lanové délky jsme o kruh nezavadili. Jinak výborné podmínky a pěkné počasí přilákali do stěny nejen nás ale i další lezecké skupinky. Proto jsme často uhýbali kamenům, které shazovala dvě lanová mužstva před námi. Díky všem těmto skutečnostem nám výstup trval 7 hodin.

Vlastník: Martin - Náčelník

Na konci srpna jsme se společně s Marganem rozhodli že zdoláme některou z cest v jižní stěně Dachsteinu (2999m). Vybrali jsme si jednu z nejoblíběnějších cest v oblasti - Stainerweg. Pečlivě jsme v rámci možností nastudovali nástup do stěny, všech 24 délek i sestup z vrcholu a celý týden jsme netrpělivě sledovali předpověď počasí. Přesto že přes týden počasí ukazovalo že se blíží konec léta, zdálo se že na víkend se vše změní a počasí se umoudří. V pátek po obědě jsme vyrazili už za slunečného počasí a to nám vydrželo na celý víkend, během kterého jsme ovšem pocítili několik zásadních pravidel. Za prvé pokud se chystáš lézt cestu od 2 do 3 tisíc mnm musíš i na konci léta sledovat sněhové srážky alespoň týden předem. Počasí jsme měli sice parádní, ale celá jižní stěna ležela pod sněhem. Rozhodli jsme se proto že zkusíme o stupeň lehčí cestu Pichlweg, která se nám z úpatí stěny zdála 'lezitelná' respektive méně zasněžená. Když jsme se dostali k nástupu slunce právě začalo své paprsky opírat do naší cesty. A zde druhá zásadní pravidlo: pokud se snažíte vylézt cestu pod sněhem je slunce spíše problémem. Během 10 minut jsme stáli uprostřed série vodopádů doplňované občasnými drobnými sněho-kamennými lavinami. Vyzkoušeli jsme kousek lézt, ale na konci čtvrté délky, kdy jsme se chvilku doslova plazili po trojkových římsách jsme slanili zpět k úpatí stěny. Sešli jsme zhruba do 1800mnm a tady jsme si spravili chuť vylezením několika jednodélkových cest na rozpálené skále. K dalším poznáním bych zařadil zejména následující dvě: v Alpách se většinou nepasou jeleni jako kráva ale krávy jako jelen :-) a pokud si můžete vybrat přístupovou cestu pod stěnu zvolte traverzování (je to skoro jako driftování :-)
Tantokrát stěna odolala, ale už snováme plány na další pokus...

Vlastník: Martin - Náčelník

Vlastník: Martin - Náčelník